• Dotace

    • Pracovat s cílem postupného snižování a odbourávání dotací. Dotace nepřispívají samoregulační funkci trhu a deformují ho.
    • Do doby redukce dotací dotační výzvy modifikovat tak, aby zohledňovaly počet zaměstnanců s délkou pracovního poměru delšího než 5 let. To významně ovlivní/sníží množství spekulativně zakládaných firem a projektů.
    • Do doby redukce dotací zmenšovat podíl dotací na individuální projekty a hledat způsob spravedlivějších paušálních dotací v jednotlivých oborech.
    • Dotace v komunální sféře směřovat výhradně tam, kde nehrozí střet se zájmy podnikatelů, tzn. tam, kde působí ve prospěch širší společnosti. Například cyklostezky – ano, všude, kde je to možné, městské pekárny – ne, ohrozilo by podnikatele pekaře.
  • Místní rozvoj – regiony a Praha

    • Podpora regionů.
    • Podpora výstavby bytů, občané mají nárok na dobré bydlení.
    • Posílení příjmu obcí. Stanovení pravidel pro nakládání s příjmy obce tak, aby byla povinnost obce, pokud se na jejich příjmech podílí firmy a podnikatelé z jejího regionu, použít část svých příjmů pro jejich podporu (dopravní značení, dopravní řešení,….).
    • Tvořit a modifikovat současné územní plány tak, aby bylo dosaženo přirozené rovnováhy mezi počty žijících občanů v daném regionu a počtem pracovních příležitostí (kanceláře, výrobní a skladové objekty).
    • Další zjednodušování stavebního řízení spočívajícího v tom, že v rámci územního rozhodnutí (rozhodnutí o umístění stavby) budou konzumovány veškeré podněty všech účastníků stavebního řízení (sousedé, ekologové, …). Vydání SP (stavebního povolení) bude pouze dialogem mezi stavebním úřadem a stavebníkem.
    • Posilování dopravy hromadné i individuální.
    • Zlepšování životního prostředí.
    • Záchrana historických budov v centrech měst (nejen v Praze). Ponechat historické budovy jako sídla státních institucí a municipálních institucí, dobudovat k nim příslušnou infrastrukturu. Jen omezeně budovat další muzea, nesou značné náklady na provoz.
  • Zdravotní péče

    • Kvalitní zdravotní péče pro všechny.
    • Zvyšovat specializace jednotlivých odborných poskytovatelů zdravotní péče. Cílem je zdravý občan, nikoliv trvale se léčící občan. Na poprvé správně.
    • Spoluúčast občana na zdravotní péči spočívající v tom, že občan obdrží od lékaře účtenku a z té uhradí 5 %. Paušální platby občana do systému státem řízené zdravotní péče se sníží také o 5 %, tím bude dosaženo, že výdajově bude nový systém pro občany neutrální. Občan bude informován o tom, jak drahý lékařské výkon absolvoval.
    • Neodkladná péče bude státem hrazena ze 100 %. Pětiprocentní spoluúčast občana může být nahrazena pojištěním u komerční pojišťovny formou povinně smluvního pojištění (obdoba povinného ručení, občan si může vybrat komerční pojišťovnu, ale musí být pojištěn).
    • Umožnit komerční zdravotní připojištění tak, že rozsah a cena nadstandardního poskytování služeb je definována smlouvou mezi zdravotnickým zařízením a pacientem. Není to smlouva s lékařem, ale se zdravotnickým zařízením (např. při asistenci během porodů je potřeba celý porodnický personál nejen porodník). Toto by mělo vést ke snížení neevidovaných plateb mezi pacienty a lékaři.
  • Finance a ekonomika státu

    • Zlepšení ekonomického fungování státu.
    • Postupné snižování daně z příjmů právnických osob ze současných 19 % o hodnotu 0,5 % ročně na cílovou hodnotu 15 %. Dojde tak ke snížení daně z příjmu právnických a fyzických osob. Nízké zdanění zvýší investiční aktivitu podnikatelů.
    • Velké společnosti (definováno obratem nebo velikostí majetku) by měly povinnost účtovat v IFRS. Společnosti by musely pravidelně oceňovat svůj majetek na tržní hodnotu, čímž by bilančně vykázaná hodnota odpovídala víc realitě než účtování v historických cenách. Hospodaření společností by se tak stalo objektivnější. Implementace IFRS přináší také zlepšení transparentnosti finančních informací a jejich harmonizaci v mezinárodním měřítku
    • Stanovit strop pro daň z nabytí nemovitostí (např. 10 mil. Kč), a tím zvýšit výběr této daně. Nebude docházet k prodeji společností, ale k prodeji nemovitostí a tím k placení této daně.
    • Zahájení procesu pro přijetí měny euro, ne však dříve než v roce 2023 s podmínkou stability evropského měnového systému. Tento proces bude trvat 4-5 let, během té doby bude možné sledovat vývoj v EU a podle toho se o faktickém vstupu do eurozóny definitivně rozhodnout. Současná ekonomika firem je z 85 % vázána na měnový systém eurozóny (přímý nákup materiálu, technologií, energií, apod.).
    • Intervence ČNB do pozice CZK po jejich ukončení přinese velmi pravděpodobné riziko ztráty u devizových rezerv ČNB ve výši 250 miliard Kč.
  • Práce a sociální věci

    • Úspěšný podnikatel má spokojené zaměstnance a ti jsou spokojenými občany
    • Pracovní uplatnění občana v preferovaném oboru práce.
    • Chceme evropské platy pro své zaměstnance. Cílem je trvalý růst průměrné mzdy (nikoli minimální mzdy) při současném poklesu podílu osobních nákladů na výkonech, tzn. při růstu produktivity. My podnikatelé musíme svým zaměstnancům zajistit zdroje pro růst jejich platů. Lze předpokládat, že přijetím Eura bude možno odstranit hendikep nižších prodejních cen exportérů s jejich evropskými konkurenty.
    • Podporovat více dětí v rodině (2-3).
    • Orientovat středoškolskou a vysokoškolskou výuku více na praxi. Např. povinností úřadů práce sledovat počet zaměstnanců s délkou pracovního poměru delší než 5 let a podle faktických zjištění ve spolupráci s MŠMT definovat adresné požadavky na skladbu výuky.
  • Školství a vzdělávání

    • Povinnost školy zabezpečit žákům (zejména SŠ a SOU) možnost vzdělávat se v jejich preferovaném oboru a oblasti. Možnost, aby student navštěvoval i jinou školu nebo učiliště u vybraných předmětů, pokud příslušné zařízení nemá správného učitele/lektora. Možnost, aby učitel učil na více školách. /Např. učitel španělštiny může docházet do více škol/.
    • Kvalitní vzdělání na všech stupních.
    • Povinné studium cizího jazyka již od třetí třídy, ve vyšších třídách alespoň jeden předmět vyučovat v cizím jazyce.
    • Obrana státu a Národní služba
    • Jednoznačná podpora členství ČR v NATO
    • Posílení obranného rozpočtu na 2 % HDP
    • Zvýšení prestiže armády a její popularizace
    • Zavedení branné výchovy do škol (zdravověda, základy první pomoci…)
    • Příprava na Národní službu – jeden rok teorie a následně dvouměsíční oddělený vojenský kurz pro muže i ženy (základy ženijní techniky, záchrana raněných, základní střelecká průprava).
  • Zahraniční věci

    • Podpora systémové reformy Evropské unie se zaměřením na snížení byrokracie a zvýšení akceschopnosti
    • Na úrovni EU prosadit tvorbu tzv. Evropských konzulátů. Jednotlivé členské země EU by v jednotlivých zemích pro potřeba služby občanům nedržely vlastní konzuláty (ztráta cestovního pasu, atd.), ale v rámci EU by se vytvořil společný systém evropských konzulátů. V případě obchodních zájmů jednotlivých zemí lze paralelně s evropskými konzuláty zřizovat a udržovat konzuláty jednotlivých členských zemí.
    • Na úrovni EU prosadit možnost vydávání Evropského pasu. Držitel takového pasu poté, co projde kvalifikačními předpoklady, by využíval zjednodušené vízové povinnosti v dalších státech.
    • Posílení integrace do evropského prostředí.
  • Legislativa

    • Zvýšení právní jistoty občanů i firem.
    • Minimalizovat tvorbu nové legislativy a zrevidovat nadbytečné právní normy (zákony, vyhlášky a nařízení…)
    • Jednoduchý a přehledný systém legislativy
  • Věda

    • Podpora vědy a výzkumu
    • Kontrolované investice do nových technologií s důrazem na aplikovaný výzkum
    • Zvýšení propojení mezi vědeckými pracovišti a firmami
  • Kultura

    • Podpora kultury
    • Vyšší míra profesionalizace kulturních institucí
    • Cílená ochrana národních kulturních tradic
    • Podpora kulturního vyžití občanů
    • Podpora filantropické činnosti firem podporujících kulturu
    • Rozvoj mecenášství
  • Sport

    • Podpora sportu
    • Profesionalizace účastníků a institucí zabezpečujících sportovní vyžití občanů
    • Ochrana sportovních tradic
    • Podpora dostupnosti sportovišť a možností sportovního vyžití
    • Podpora filantropie ve sportu činnosti firem podporujících sport
  • Průmysl a obchod

    • Prosazování zásady směřujících k volné soutěži mezi poskytovateli služeb a nabídce výrobku v EU.
    • Možnost dočasného použití systému cel a poplatku pro ochranu domácích výrobců a poskytovatelů služeb, ale vždy pouze jako krátkodobé opatření (do jednoho roku) s cílem zabezpečit tlumení vlivu nikoli tržních, ale spíše politických změn v okolních zemích, resp. zemi klíčových pro danou službu či zboží. Např. při dodávkách zemního plynu z Ruska použitých jako politický nástroj.

©2017 OBČANSKÁ DEMOKRATICKÁ ALIANCE

Všechna práva vyhrazena!